Veřejná doprava je pro občany okrajovým problémem?

Měli bychom se starat nejen, jak nám veřejná doprava dnes slouží, ale jak bude sloužit i v budoucnu. A jak bude k nám i našemu prostředí šetrná.


Modernizované T3
Modernizované T3

Kolejová doprava

Rychlovlaky, metro, tramvaje.  

Maximální rychlost 160 km/h pro české rychlovlaky je  ta spodní hodnota, kterou se moderní železnice vyznačují. To není dobré.

Lépe jsou na tom tramvaje, protože nabídka nových nízkopodlažních typů se zvyšuje a zavádění samostatných tratí i ve městech provoz tramvají zrychluje. 

České Metro je sice zatím jen pražská záležitost, ale rychlost jeho výstavby rozvoji města neodpovídá. Trasa D se sice plánuje, ale výstavba dalších se zastavila. K neradosti Pražanů i návštěvníků Prahy..

Autobusy, elektrobusy a  trolejbusy

Postupně se prosazující elektrobusy jsou vítanou alternativou především do měst a kloubové či dokonce tříčlánkové představují kapacitní nabídku i pro příměstká spojení, také obsluhy letišť ap.  Přiznejme, že i Česká republika přišla s dotacemi pro elektrobusy a mnohé městské podniky začaly hromadně objednávat. Kvalita baterií a rychlost nabíjení bude ale nakonec určující pro komerční úspěch. Takoví Pražané sice mají metro, ale trolejbusy opustily Prahu v roce 1972 a právě provozovaný elektrobus je zatím ojedinělý. Od 1. července 2018 byla zprovozněna řádná trolejbusová linka č. 58 z Palmovky do Letňan. V garážích Klíčov pak jsou remizovány zkušební vozy SOR TNB 12 a Škoda 30Tr SOR. 

To drtivá většina velkých českých měst si trolejbusy ponechala a zmodernizovala trolejbusové linky.  A byla to cesta nepochybně správná. 

A dodejme: Spalovací motory mají energetickou efektivnost okolo 35% procent. Elektromotory mají efektivnost kolem 90%. Ekologičnost není tedy jen o emisích, ale je i o energetické efektivnosti. Elektrobusy a trolejbusy mají tu výhodu, že neznečišťují ani při stanicování, zatímco naftový motor běží stále, i když se vozidlo zastaví. Elektromotory navíc umožňují rekuperace tj. možnost vracet energii do sítě, nebo s ní přitápět,  naftový ale i plynový motor nic takového neumí. 

Trolejbusy v České republice úspěšně provozují: Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Teplice, České Budějovice, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Chomutov s Jirkovem, Zlín s Otrokovicemi, Mariánské Lázně a Opava. 

 Trolejbus Škoda 32 Tr - (foto: Libor Hinčica)
Trolejbus Škoda 32 Tr - (foto: Libor Hinčica)
BYD ebus (elektrický autobus v Bonnu)
BYD ebus (elektrický autobus v Bonnu)
Bude i kanál Dunaj-Labe-Odra? - ilustrační foto
Bude i kanál Dunaj-Labe-Odra? - ilustrační foto

Leteckou dopravu jenom připomínáme

Letecká doprava
Letecká doprava
Foto ALSTOM: Coradia iLint od Alstomu
Foto ALSTOM: Coradia iLint od Alstomu

Vodní veřejná doprava

Ta má zatím vedle přívozů převážně turistický charakter a příliš se toho v krátké době nezmění. Na Lipně se ale bez nich neobejdou a provozují je tam  i soukromé firmy.  Smělé (ale nákladné) plány na propojení řek Dunaj - Odra -Labe by samozřejmě vedlo i nárůstu této dopravy, ale je to hudba budoucnosti a tak si zatím můžeme vychutnávat vodní romantiku jen v omezené nabídce.

A máte pravdu, že i lanovky jsou veřejnou dopravou...

Gondola lanovky
Gondola lanovky

VODÍK  v železniční dopravě je už realitou

Skutečnost, že i vodík se může stát alternativou pro vlakové jednotky prokázal výrobce ALSTOM. Nádrže jeho Elektrické jednotky Coradia iLint pojmou 94 kg vodíku, a palivový článek je od kanadské firmy Hydrogenics. 

Jednotky  Coradia iLint byly v roce 2018 nasazeny do trvalého provozu ve spolkové zemi Dolní Sasko a od roku 2021 se počítá s jejich rozšířením na dalších tratích.

ALSTOM bude tyto vlaky udržovat 30 let a také má povinnost je zásobovat celou tuto dobu vodíkem.

A co autobusy? Jako nový zdroj energie pro pohon trakčních vozidel jsou v současné době využívány polymerové elektrolytické membránové palivové články (PEMFC), ale články PAFC (phosphoric acid fuel cells), pracující s teplotami až 180 °C jsou určené  pro pohon autobusů!! 

Linku metra "D" za 57 miliard 

s plně automatizovaným systémem (bez strojvedoucího) schválila k realizaci pražská radnice a geologické průzkumy už probíhají. Ale jak  to tak bývá. Rok 2023 nebude, možná tak 2028 spíše 2030. To se to za Husáka v té normalizační bídě stavělo opravdu jinak...

Vizualizace: DP-Praha
Vizualizace: DP-Praha

Železniční zpráva píše "Už brzy na letiště" jejich supermetrem a hovoří o roku 2028 , tedy za téměř dvě pětiletky. Praha na tom není o nic lépe. Jak to, že najednou třicet let po tzv. revoluci nemumíme stavět alespoň tak špatně , jako za toho "socialismu"?.